Mongolsko 2008

Zprávy z cesty

2.7.2007 21:40

Ahoj vsem, hlasim se z nejdrazsiho mesta sveta. Cesta sem probehla bez problemu, jen je to hrozna dalka /2000km/. Polske silnice jsou otrava, Litva a Lotyssko naopak uplna pohoda. Rusko az 100km pred Moskvu taky docela jde, ale pred Moskvou a v Moskve je to peklo. Mistni ridici jsou uplni idioti a jsou neuveritelne agresivni. Nikoho nepusti, na dalnici bezne predjizdi odstavnym pruhem nebo po travnatem pasu mezi proudy. Bydlim v Ceskem dome u jednech pratel, je to tu moc prima. Zitra rano vyrazim na nadrazi domluvit to jedine proc jsem vlastne v Moskve – prepravu motorky vlakem na Sibir. Jinak by me do tohodle betonoveho pekla nikdo nedostal. Preprava motorky je zakladnim krokem k celemu chystanemu dobrodruzstvi a tim je vylet do Mongolska. A by to nebylo tak jednoduche, tak v pondeli prileti do Moskvy Zdenka a jedeme ve dvou na jedne motorce. Ale aby to nebylo utrpeni ve dvou na motorce po cestach a necestach, tak v Novosibirsku mame sraz s expednicnim vozidlem Gazela, ve kterem jede sest kamaradu. Gazela nam vezme veci a po spatnych cestach i Zdenku. Jeste jsme se meli v Novosibirsku setkat s jednim kamaradem. Ten jel na motorce po ose z Prahy. Bohuzel za Saratovem mu odeslo cidlo teploty a tlaku oleje a tak se vraci domu. Moje oranzova motorka slape skvele! Pokud se mi bude darit posila zpravy, mely by se objevovat na http://beba.vyvojar.cz , stranku najdete i pres odkaz na www.avdrider.cz Dopisuji dalsi den v pondeli vecer: Po neprosto bezvyslednych prosbach na Jaroslavskem nadrazi, kde bylo cokoliv problem, jsem zasel na Kazanske nadrazi. Na Jaroslavskem jsem uplne propadl beznadeji. Na Kazanskem jsem mel neuveritelne stesti na vyborneho nacalnika bagaznevo oddelenia. Pomohl mi najit vhodny vlak, probrali jsme dve varianty a pak vybral, ze musim motorku privezt ihned a posleme ji bagaznym vagonem do Novosirska jeste dnes. Presto ze pojedu az zitra, tak by mela prijet do Novosibirska den po me. Dojel jsem zpatky metrem pro motorku, trochu si pobloudil po Moskve a hodne se vybal v mistnim vrazednem provozu a privezl motorku na nadrazi. Tam samozrejme prohlasili, ze je moc velka a ze nevi, jak ji zabalit. Nabidl jsem penize bokem, zavolali nacelnika, ten prisel a schvalil. Pak se dohodli s pruvodcim bagazneho vagonu, ktery nechtel nejdrive ani slyset a pak sam motorku tlacil dovnitr. Zni to jednoduse, ze jo? No, bylo to peklo a nervy. Opatrnym vyjednavanim, prosenim, presvedcovanim a uplacenim jsem stravil snad 6hodin. Z motorky jsem pak vypustil vsechen benzin a osobne si ji nalozil do vagonu. Pak prislo prekvapeni, vagon pry mozna odpoji v Omsku a prijede az dalsim vlakem. No hruza. Ale pruvodci si vzal na me telefon a pry mi zavola nebo napise SMS, jak to bude. Presto, ze jedu o den pozdeji, tak vlak s motorkou prijede do Novosibirska az den po me. Mam pry cekat na perone a sehnat jak motorku vylozim, neni tam nastupiste… Jen jsem vse doresil, tak jsem skocil do metra a uhanel naproti Zdence, ktera uz priletela. Setkali jsme se uplne bajecne na konecne metra, kam jezdi autobusy z letiste. Cekal jsem asi 15min, vyslo to uzasne. Pak jsme si prohlidli Kreml, aby jsme se ujistili, ze v Moskve opravdu neni vubec nic zajimaveho, jen spina a bordel a vystavne bulvary a prospekty a vsjo balsoje. Jo a taky ty nejdrazsi auta jaka jsem kdy videl. V poslednich modelch Mercedes jezdi ti mene bohati…. /.fw PS: tento email posilam z Moskvy, mozna prijde jeste jeden, ktery jsem pred odjezdem nachystal a posle jej asistentka, az ji dam zpravu, ze mame motorku ve vlaku.

3.7.2007 21:50

V perjod na vostok! Uz jsme ve vlaku do Novosibirska a jedeme! Je tu spousta nemcu a anglicanu. Nakoupil jsem plnou tasku piva, snad prezijeme. Dekujeme Martine a Jakubovi za azyl v Moskve a podporu pred odjezdem! Muzete uzavirat sazky, jestli do Novosibirsku prijede i motorka! Ha zrada, dezurna nam vysvetlila, ze za povleceni posteli se plati extra a stahla nas o 260RBL. Vot eto systema. To sem zvedav jak to vysvetli anglanum od vedle, kdyz si z naseho listku neumela latinkou precist kam jedme. /.fw

6.7.2007 5:50

Preprava vlakem byla vysoce kulturni. Dva a pul dne jsme se krasne valeli. Prekvapilo nas kolik jelo cizincu na Bajkal, pak do Ulanbataru a Pekingu. Nemci, Norove, Svedi, Anglicani. Jidlo ve stancich na nadrazi je predrazene a v jidelni voze jsme se radeji ani neptali. Behem jizdy nam dezurna nekolikrat vyluxovala koberec a otrela okno a zrcadla. Trat ale asi neni v nejlepsim stavu, hodne to hazelo ze strany na stranu. V okoli trati bylo videt chude vesnice s drevenymi domky se zahradkami. Vetsinou nikde zadna auta, jen kone a povozy. Na predmesti mest rozpadle a opustene fabriky. Jednou jsme videli obrovskou fabriku v polich, z blizka se ukazalo ze to je giganticky kolchoz s kraviny a sily. Taky rozpadly. V Novosibirsku je prekrasne nadrazi, ciste a nalestene! Kam se hrabe jakekoliv nadrazi v cechach a mozna i v nemecku. Fakt krasa.Prijeli jsme vecer a motorka dorazi az rano. Zamluvili jsme si tedy uz z Moskvy telefonem nadrazni hotel. Ten je moc pekny, bereme levnejsi pokoje se spolecnymi sprchami a zachody. Vsude velmi cisto. Do pokoju se vstupuje primo z ochozu nad nadrazni halou. Pri sprchovani se oba vytahujeme a ukazujeme tem rusum, jaci jsme evropane. Na zachodech a umyvarne je totiz jen takova mala vanicka se sprchou a u toho napsano na umyvani nohou. Nezavysle na sobe si rikame, ze se asi nemejou a tak se v tom korytku sprchujeme. Po odchodu z umyvarny si vsimam, ze sprchy jsou na chodbe za rohem. v noci nas budi z ulice stale houkani alarmu aut a neuveritelne hlasita hudba asi od taxikaru. rano jen se probudime mame SMS od Honzy z Gazely, ze je venku. Hledam ho z okna a Honza je opravdu pred nadrazim. Bezim za nim ven. Ma pro nas kanystr s benzinem. Jeli spolecne s Patrolem, vzdy vecer se schazeli na spani. Davame si sraz vecer nekde mezi Barnaulem a GornoAltajskem. Kluci nam potvrzuji, ze je tady o 100% draz nez pred dvema lety. Hlavne pivo a jidlo. Bankomat nam nastesti na dve karty vydava penize, na kazdou ale jen 8000RBL a treti mu nechutna. V bagazne pokladne nas posilaji do skladu mezi kolejemi. zajimave je, kdyz kamkoliv prijdu a reknu co chci, tak prvni reakce je vzdy neochota a nezajem. Az kdyz delam smutne oci a tvarim se pokorne a prosim, tak zacnou komunikovat. Tak i na bagaznom tranzitu, prvni reakce byla ze nevi nic. Pak se milostive koukla na cislo vagonu a prohlasila, ze prijede zitra, napsala telefon a at si zavolame. Tak jsem ji zacal uprosovat a delat smute oci. Zavolala tedy do Omska a zjistila, ze vagon prijede vlakem 940, misto 904. To byla druha varianta, kterou mi pruvodci vagonu rikal. Davame si caj v bufetu pro hosty hotelu. Tady jsou ceny normalni, caj za 6 a kotleta za 40. Pak mi to neda a zkousim zavolat pruvodciho do vagonu na mobil. Dovolal jsem se, potvrzuje mi, ze je u vlaku 940, to je ten druhy a ze prijede v 11hod moskev casu. V casech je taky bordel, mistni pouzivaji mistni cas, vlaky jezdi podle moskevskeho a na nadrazi pouzivaji odbcas ten a obcas ten. My se zatim ridime moskevskym. /.fw

6.7.2007 10:40, SMS

Mame motorku!!!!! Byly to ale sakra nervy. Vyrazime na GornoAltajsk.

7.7.2007 3:50, SMS

V Bijsku jsme vzpomeli na sqwerovo motorku a o pulnoci dojeli do GornoAltajska. Tam jsme prespali u jedne hodne pani, co jsme potkali u silnice.

7.7.2007 18:50, SMS

UstKoksa nove jen na propustky, povolenky zpet se vydavaji az pondeli, tak jsme tu asi zkejsli. Ale pod Beluchou v centru Altaje je nadherne!

10.7.2007 6:25, SMS

Zapadni Mongolsko, mesto Olgoy. Vse OK, je to tu uzasne. Nejsou cesty, navigace od jurty k jurte. Lide velmi prima. Nadhera!

11.7.2007 15:40, SMS

OLGI FESTIVAL NAADAM. ZAPADNI ALTAJ JEN NA POVOLENI. DALE KOLEM CINSKE HRANICE ZA HREBENEM ALTAJE NA BULGAN. FOTKY MISTNICH OD PETRA NADSENI!

18.7.2007 8:00, SMS

Tsetserleg, cesta pres hory z BayanHongor byla super. Cesta vedla recistem, samy brod. Pocasi krasne, nalada vyborna!

18.7.2007 8:30, 

Gazela ma prorazeny chladic, zustali vcera stat v bouri na pousti 100km pred Altaji. My jsme si uzili mng hotel, rano prijel nisan. Gazela prijela v poledne. Altaj je priserne komunisticke mesto z 50let, nemocnice uz z venku budi hruzu. Lide prijemni, pomahali mi prisroubovat kufr, co prasknul. Nalada OK Tsetserleg, cesta pres hory z BayanHongor byla super. Cesta vedla recistem, samy hluboky brod a kluzke kulate kameny. Jednou jsem se valel, trikrat jsme motorku museli vytlacit. Do stanu nam prinesli z jurty jogurt. Vsude uzasni lide. Spali jsme spolecne s Gazelou – ohynek u reky, ryby neberou. Vse OK. Pokracujeme na Charchorin a Orchon vdp. S Gazelou se obcas potkavame, jsou hrozne pomali a po zkusenosti z pouste si uz vezeme vsechny veci.

20.7.2007 12:30, 

Dva dny v Orchonskem udoli byly uzasne. Taboreni u reky, ohynek, chytani ryb. Rano nam z blizke jurty prinesli syr a pak nas vzali na konich na vylet. Fantazie. Fotili jsme ty nejvetsi orli, co jsme kdy videli. Sel z nich strach. U jurty meli stazenou kuzi z vlka. Ted jsme v Charchorinu a prejizdime dva dny Ulan – Kjachta do Ruska. Gazela s nama nebyla, jeli z Charchorinu rovnou do Ulanbaataru, panelaky jsou pry lepsi, nez priroda.. Vse OK!

22.7.2007 9:40, SMS

S Mongolskem se nam tezko loucilo, krasna priroda, velmi slusni a pohostinni lide, spousta koni, dravcu a svistu. Pokracujeme na Bajkal.

23.7.2007 3:35, SMS

Rusko, Gusinskoe ozero, brizky, ricka, pstruzi. Nevite nekdo jak se rekne sprej na komary?!

23.7.2007 12:10, 

Ahoj! Omlouvam se, ze moje zpravy z Mongolska se nakonec omezily na sms. Ve mestech asi i internet byl, ale mesta byla tak silene oskliva a depresivni /pomatka na komunisty/, ze jsme z nich zase ihned mizeli pryc. Ted jsme u Bajkalu a za dva dny nam jede vlak do Moskvy. Teda jestli je zase ukecam na prepravu motorky. Mongolsko bylo uzasne! Projeli jsme jej od zapadu az po stred. Ve meste Olgi, ktere je prvni za hranici jsme navstivili Naadam – hlavni narodni svatek. Oslavuje se zapasy, lukostrelbou a konskymi dostihy. Na zacatku jsme zkusili dvakrat odbocit do hor, ale sami mistni nas zrazovali od dalsi cesty. Pry jsou pobliz cinskych hranic opravdu spatne cesty. Kdyz to porovnam, s cestami po kterych nas pak poslali, jako po dobrych, tak jsme byli radi. Gazela to zvladala jen tak tak. V horach u cinskych hranic byli uzasni pohostinni lide, tady Kazachove. Vsude byl benzin jen 80 nebo asi i 76 octanu. Pokracovali jsme dale pres Gobi v doprovodu Gazely. Hlavni trasa stredem zeme od zapadu na vychod je ujezdena cesta, misty utazena buldozerem. Cesta je plna der a kdyz je rovny usek, tak je na nem roleta. Musis jet bud krokem nebo tak 90-100 a letet po vrsku rolety. Kdyz pak ale prijde dira nebo bocni koleje, tak mas plne ruce prace. Obdivuju Zdenku, ze ty skoky a smyky vydrzela a neutekla. Ale jelo se s ni vytecne, skoro jsem o ni nevedel! Takze jedina nevyhoda byla, ze jsme musel vsechno jet v sede a vecer me bolivaly zada. Mezi mesty Olgi – Chovd – Altaj je poust jak okopirovana ze Sahary. Nehostinna, lany kamenni, sucho, nic zeleneho. Za Altaji do BayanHongor se to zmeni ve castecne ve step a sterkovou poust. Protoze jsme jeli na motorce ve dvou, nechali jsme si veci vezt od Gazely. To se nam na pousti nevyplatilo. Gazela byla hrozne pomala, tak jsme si vzdy domlouvali, kde na ne cekame, vetsinou po 100-200km. Pred mestem Altaj se ale Gazele na silene ceste utrhl nosnik chladice a prorazil chladic.Takze na smluvene misto neprijeli. Nevahali jsme, po soumraku jsme dojeli 70km do mesta Altaj a tam v cernocerne tme hledali hotel. Mesto v noci vubec nesvitilo. Nakonec nase zoufale vyptavani mistnich zaslechli policajti a s usmevem nas odvedli k hotelu. Motorku mi zaparkovali do policejni garaze, ktera mela dvere izolovane ovcimi kuzemi. Hotel byl dost sila. Jeden polstar jsme se neodvazili vzit pod hlavu, ale na zbytek jsme dostali ciste povleceni. Zachod snad neuklidili, co hotel pred 40lety postavili. Rano Gazela prijela, do vecera jsme opravili a hned bylo veselo. Pak uz jsme si radeji vsechny veci vezli sami. Mezi Altaji a BayanHongor jsme bud udelali navigacni chybu nebo vsechny v Evrope vydane mapy kecaji. Vsichni mistni jezdi mnohem jizneji nez je kreslena cesta v mapach. Tak jsme si diky tomu zajeli dolu do Gobi. Meli jsme stesti, bylo zatazeno a chvilemi dokonce zaprselo, tak jsme v pousti vedrem nezdechli. Nakonec nas zachranila GPS a stare sovetske vojenske mapy. Ty jedine byly hodnoverne. No a GPS nas spolehlive navedla na spravny smer. Z mesta BayanHongor jsme zkusili projet trasu primo na sever pres hory do mesta Tsetserleg. Jeli jsme to dva dny, nejdrive cesta vedla recistem, kde byly velmi obtizne brody s kulatymi kluzkymi kameny. Dokonce jsem se jednou v brodu s motorkou vyvalel a nekolikrat jsme ji museli se Zdenkou spolecne vytlacit, kdyz jsem se uprostred do kamenu zahrabal. Odmenou na bylo uzasne horske udoli, krasny budhisticky klaster v horach, mistni nam ke stanu prinesli cerstvy jogurt a vsude nas zvali na navstevu do jurt. Kolem se pasla stada koni a nad hlavou nam krouzili orli. Cesta vedla pres krasne sedlo a pak klesala do niziny. Taborili jsme pod velkymi sosnami na brehu reky a chytali ryby. Tady jsme jeste jeli s Gazelou, teda schazeli jsme se na noc a obcas na ne cekali. Z mesta Tsetserleg jsme uz jeli sami, Gazela byla opravdu moc pomala. Zajeli jsme do udoli reky Orchon, kde je nejvetsi mongolska prirodni pamatka – vodopad. Z postranniho pritoku pada do kanonu reky Orchon 15m vysoky vodopad. Cela oblast je narodni park, v horni casti nad vdp jsou uz i velke souvisle lesy. Mistni lide byli opet uzasni, rano nam prinesli ke stanu syr, kazdy kdo jel kolem na koni tak nas prijel pozdravit. My jsme si tady i kone pujcili a udelali si krasny vylet udolim. Vsude kolem byla stada jaku, koni a koz. Na planich meli nory sysli a svisti a nad planemi krouzili orli. Dokonce jsme se k jedne orli rodine, co sedla na zemi i priblizili. Nechali nas asi na 10m a pak se tezce rozbehli a popoletli. U jedne jurty meli par dni starou stazenou kuzi vlka. Fakt nadherne misto. Pak uz jen cesta na Ulanbaatar. Sice jsme si ji jeste vylepsili drobnou oklikou horami, kde nas nakonec hodni mistni dovedli autem az k asfaltu, protoze jsme uplne zabloudili, GPS spravne udoli neporadi a sovetske mapy zustaly v Gazele. Jo a nasi mapu, ktera sice nebyla zazracna, ale aspon neco jsme ztratili v Gobi. Pak uz jsme vsechno jezdili jen podle predem pripravenych bodu a mapy v GPS. A taky pomoci mistniho GPS systemu – Gear To Gear Position System – jezdis od jurty k jurte a ptas se. Tak cesta na Ulanbaatar. Asfalt skoncil po 60km a nasledovalo 200km pekla, protoze rekonstruovali starou silnici /jednu ze trech, co v mng jsou/ a to tak, ze 200km silnice kompletne preorali a rozkopali a v cele delce stavi novou. Jezdi si po plani kudy chces. Je tu uz docela provoz, tak jsou vyjete koleje plne pisku a prachu. Kazdy nakladak zveda oblaka prachu. Jednou jsme se v hlubokem prachu i vyvaleli a Zdenka si narazila nohu. Nastesti jsme jeli uplne pomalu.Tfuj! Ulanbaatar je nejhnusnejsi mesto, jake jsem kdy videl. A to jsme tam byli celou jednu hodinu. Vsude stoji uplne blby policajti. Jak se pozdeji jeden mistni vyjadril – strasaci na lidi. Z Ulanbaataru vede uz hezka asfaltka na hranice s Ruskem. Celnici byli prijemni, trvalo to jen dve hodiny. To vstup do MNG byl na 6hod. MNG je nadherna zeme, ale je potreba tam cilene jet jen za prirodou a venkovskymi lidmi. Mesta jsou strasidelna a turisticke pomatky ubohe a to vcetne slavneho Charchorinu, coz byl nejvetsi budhisticky klaster a je to jejich chlouba. Mongolska muzika zadna asi neni, vsude hrala naprosto stupidni moderni hudba – tuctuc a podobne. Jo vlastne jsme na narodnim svatku Naadam slyseli nejake mistni umelce hrat na takove dlouhe kytary, ale bylo to priserne. Najeli jsme Mongolskem celkem 3300km, z toho jen asi 500km po asfaltu. K tomu na Altaji 1500km a v Burjatii /Bajkalsko, Republika Buriatia/ 1000km. Moskva Praha je 2000km. Nehci shazovat cesty a expedice ostatnich, ale kdo projel pouze po hlavni trase od zapadni hranice do Ulanbaataru, tak nepoznal Mongolsko. Hlavni trasa je rozmlacena cesta a lide, i kdyz jsou prijemni, se nedaji srovnat lidmi z hor. A hory jsou tak uzasna priroda, je je velka chyba je vynechat. Vubec nelituji, ze jsme se svezli vlakem, vynechali opruzny Kazachstan a Rusko a venovali se pouze Mongolsku. Zbylo nam spousta sil a casu si jej opravdu vychutnat. I tak nam zbylo proc se tam vratit – sever okolo jezera Hovsgol a na vychod od Ulaanbaataru je dalsi narodni park. A uzasni lide! Jo a taky tam na me ceka ta ryba co je balsaja kak torpedo! /.fw

26.7.2007 9:25, 

Vyjizdime vlakem z Irkutska, motorka jede s nami ve stejnem vlaku. Nalozeni sice slozite, ale bez problemu! Ted budeme tri dni pit vodku a spat!

30.7.2007 15:25, 

Zdenka rano odletela z Moskvy a jsem uz v Litve.

31.7.2007 22:25,

Za den 1100km a to na jednovalcovem vibratoru! Dobry ne? Uz jsem v Ostrave u Petra Mrhace, kde jsem zacinal.

1.8.2007 21:45, 

Jeste jsem neprijel domu a uz jsem slavnej: Deník Expres strana 4 

8.8.2007 16:20, 

No tak ted uz jsem konecne doma!