Délka:70km tam i zpět
Trasa: Tembaine - Tinsouane - Ain Ouadet a zpět
Jezero AinOudadet je považováno za zlatý hřeb ježdění v tuniských dunách. Tedy alespoň v té části, kam se smí běžně bez povolení. Jižní vojenská oblast skrývá ještě další poklady, ale vyřídit povolení je dnes již téměř nemožné. Jezero vzniká horkým vývěrem minerální vody podobně jako jezero v KsarGhilane. Jenže tohle je na rozdíl od Ksar Ghilane hluboko v dunách. Od parku Djebil 60km vzdušnou čarou na jih, ve skutečnosti však 80km dunami. Je to nejjižnější místo, kam se v současné době dá bez povolení dostat.
Mezi Tembaine a Ain Ouadet jsou dunová pole Grand Erg Orinetal. Vzdy se střídají dunové hřebeny a údolíčka. Zpočátku jsou dunové hřebeny nízké a krátké, blíže k jezírku ale nabývají na velikosti. Také údolíčka jsou zpočátku snadná kamenitá a ke konci jsou plná hlubokého měkkého písku.
Od Tembaine se vyhoupnete na první hřeben. Kdo měl problémy s příjezdem k Tembaine nebo výjezdem na tento hřeben, tak ať raději nepokračuje. Přes celkem nízké duny a několik údolíček dojedete ke kamenité pláni u hory Tinsouane. Odsud jsou již duny vysoké a hodně členité a údolíčka plná měkkého písku.
Asi 5km před jezírkem jezdí auta trochu západněji. V naší projeté stopě je několik velmi ostrých a vysokých výjezdů z údolíček na hřeben. Auta zde nemají šanci.
Budete-li mít štěstí, můžete potkat tábor nomádů a offroad výpravy. Ale jak kdy, poušť může být také zcela liduprázdná.
Důrazné doporučení: lehké motorky, dostatek paliva (spotřeba v dunách je dvojnásobná), 3litry vody, čokoláda, hliníková fólie na nouzový bivak, satelitní telefon. Samozřejmě každá motorka vlastní GPS s body a záznamem trasy.
Doporučené období: prosinec/leden. V říjenu a březnu je v dunách hodně hodně horko.
Benzín: Douz, v nouzi možná Tembaine
Voda:Douz, cafe u cesty, Djebil, Tembaine, v nouzi možná pramen jezírka, ale je to minerální voda
Jiné názvy pro jezero Ain Ouadet:


