Uklízel jsem jeden šuplík a vypadl na mě skvost. Fotografie dřevěné hráze nad Koločavou!

V čem je fotografie tak úžasná? Kdo navštívil Koločavu a vyjel nad Siněvir a od brány do národního parku doprava proti proudu řeky Ozerjanky, tak viděl Muzem lesa a vorařství.
Na řece tady stála velká dřevěná přehrada se zastřešeným mostem - klauzura. Ta sloužila k plavení dříví. Z okolních lesů se dřevo tahalo koňmi nebo spouštělo v dřevěných žlabech, tak jak to známe z filmu Pyšná princezna. Dnes zde zbyly jen rozvaliny. Povodeň v roce 2000 (doufám, že v letopočtu se nemýlím) zničila nejen tuto klauzuru, ale také rozsáhlou síť úzkorochodných dřevařský železnic.
Druhá zábavná zajímavost na této fotografii jsem já osobně, jak v roce 1988 sjíždím klauzuru a řeku Ozerjanku na single kanoi. A to bílé je fakt sníh.
Dostat se na Ukrajinu bylo tehdy téměř nemožné. Náš kamarád Petr Charvát tehdy zfalšoval pozvání od vodáků z Kijeva, vyběhal povolení, pak jsme přečkali mnohahodinovou šikanu na hranici a nechávali se každých pár kilometrů buzerovat na kontrolních postech sovětské armády, které byly hustě rozsety po celé zemi. A taky jsme tenkrát zažili vodku Andropovku, která se prodávala v pivních lahvích a nešla znova zavřít, prostě se musela vypít.
Vy jste ještě nebyli na Zakarpatské Ukrajině? Neváhejte vemte motorku, kolo, kajak nebo pohorky a batoh a vyražte!